Kamil Miketa popularizuje český výzkum vesmíru – Novinky.cz

Když se řekne výzkum vesmíru, většině lidí se vybaví tři národy, které v tomto směru hrají nebo v minulosti hrály prim – Američané, Rusové a Číňané. To však ani zdaleka neznamená, že by Češi výrazně nezasáhli do průzkumu vesmíru. Ba naopak.

Jedním z prvních lidí, kteří se u nás věnovali práci v kosmologii, byl Ludvík Očenášek, vynálezce, technik a konstruktér. Očenáškovou vizí bylo vytvořit rychlou poštu a přepravu informací po světě, to vše prostřednictvím raket. Nezůstal navíc pouze u teorie, a jakožto šikovný konstruktér vytvořil vlastní prachové rakety. Tím však jeho experimenty neskončily. Očenášek pracoval například i na vývoji hvězdicového motoru pro letadla nebo na vývoji reaktivních střel.

Po druhé světové válce se do popředí postupně dostal geofyzikální ústav ČSAV, kde Jiří Mrázek pomohl vybudovat ionosférické oddělení. Mrázek předal československému státu schopnost odposlouchávat první Sputnik. Kromě něj pak v ústavu pracovala celá řada odborníků a profesionálů, jejichž přístroje byly později využívány v programu Interkosmos.

V průběhu šedesátých až osmdesátých let čeští vědci vynalezli mnoho užitečných přístrojů. Za všechny jmenujme například Interkosmos 16, což byl sluneční rentgenový fotometr, nebo Interkosmos 6 určený na sledování dopadů mikrometeoritů. V roce 1978 pak Československo oficiálně vypustilo svou první družici zvanou Magion. Tím však význam roku 1978 pro český výzkum vesmíru nekončil. Tehdy se také Československo díky Vladimíru Renkovi stalo v pořadí teprve třetí zemí, jejíž obyvatel se podíval do vesmíru.

Po revoluci a roce 1992 došlo k proměně české vědy, do popředí se dostala mezinárodní spolupráce a zapojil se do výzkumu a vyvíjení nových přístrojů i soukromý sektor. V Čechách pracovalo několik firem, které například vyráběly komponenty pro rakety i pro družice. Ačkoliv je tedy dopad Česka na světovou kosmologii poněkud nenápadný, jeho význam bychom přesto neměli podceňovat.